Česky Deutsch English
Vratislavické farní stránky
Diecéze litoměřická | Vikariát liberecký

Aktuality

Stalo se

17. 2. 2017 - Život milovaných Božích dětí

Ve dnech 11. a 12. února proběhla ve farnosti Vratislavice nad Nisou postní duchovní obnova pod vedením Dr. Ing. Ladislava Heryána, Th.D. Sešlo se zde přes sto farníků a hostí, kteří přišli občerstvit se na duchu se známým salesiánským knězem.

Nejprve jsme se zeptali správce farnosti, jáhna Václava Vaňka, proč si vybral právě tohoto přednášejícího: „Vždy hledáme někoho, kdo nás naladí na blížící se svátky a vnese do našeho duchovního života čerstvý vítr. Míváme zde různé duchovní osobnosti, protože každý člověk je jiný, různě prožíváme i svoje křesťanství a každého mohou oslovit jiná slova. I letos jsme hledali někoho, kdo by vedl duchovní obnovu, a protože naše dcera studuje na škole, kde vyučuje P. Ladislav, oslovili jsme ho a on k nám přijel. Jsme za to velmi vděční, protože už název přednášek „Život milovaných Božích dětí“ dává jasně najevo, na jaký aspekt Ježíšova působení v církvi a v každém z nás se zaměříme. Láska je tím základním svorníkem, o němž potřebujeme všichni znovu a znovu slyšet.“

Dr. Ing. Ladislava Heryána jsme se zeptali, proč vybral pro soubor svých přednášek právě tato slova. Odpověděl takto: „Ve svých přednáškách reaguji na svého oblíbeného autora P. Henriho J. M. Nouwenna, nizozemského kněze, profesora a autora čtyřiceti knih, jehož jedna kniha nese název Život milovaných dětí. Budu mít celkem čtyři přednášky, v každé vysvětlím a popíšu jedno z následujících sloves: vzal, požehnal, lámal a dával. Tato slova jsou z ustanovení Poslední večeře, z Proměňování. Ježíš drží v rukou chléb, ale my víme, že tento chléb je Jeho tělo. Protože Ježíš tahle čtyři slovesa použil při proměně chleba ve své Tělo, můžeme si naši cestu životem na těchto čtyřech slovesech vysvětlit.

První sloveso, vzal, znamená, že jsme byli vzati, vybráni, zvoleni. Každý z nás byl pro svou jedinečnost vyvolen. Když jsem vybrán já, nevylučuje to vyvolení ostatních.

U slovesa požehnat se vrátíme k řeckému ekvivalentu, slovu, které znamená dobře mluvit. Bůh nás má stále stejnou měrou rád, stále o nás dobře smýšlí. My si můžeme vybrat, zda budeme žít v požehnání nebo v prokletí. Tato volba je na nás. Když zvolíme život v požehnání, budeme schopni i o svých blízkých dobře smýšlet a tím je podporovat na jejich cestě. Vědomí požehnání v sobě můžeme podporovat dvojím způsobem: za prvé pravidelnou modlitbou, která nebude jen ve slovech, ale bude spíše ztišením se před Pánem a nasloucháním Mu ve svém srdci, a za druhé kultivací přítomného okamžiku, to znamená, že se budeme snažit přítomnost prožívat a zakoušet.

Nyní ke slovesu lámal. Každý z nás je lámán, každý od starozákonních proroků až k umělcům, vydává plody právě prostřednictvím svých ran. Kdybychom nebyli lámáni, nemohlo by do nás zasvítit světlo, byli bychom zabednění, arogantní. Důležité je, abychom i v našem zlomení pociťovali, že jsme milované děti Boha.

Poslední sloveso je dával. Aby mohl být člověk šťastný, musí dávat. V dávání sebe sama druhým teprve rozkvétá naše lidství. Smrt je darováním se s konečnou platností a otevírá nám novou vzájemnost.“

Program duchovní obnovy začínal a končil mší svatou v kapli Vzkříšení. Svoje přednášky prokládal P. Heryán písněmi doprovázenými hrou na kytaru. Po sobotní mši svaté ještě následovala volná diskuse. Ukončil ji až odjezd P. Ladislava.

Zuzana Adamová, redaktorka časopisu Zdislava